Pro mě najít smůlu znamená velké štěstí. Už od mala jsem jí sbírala a schovávala po kapsách kalhot a mikin, máma pak měla radost, když prala 🙂 Později jsem ji začala ukládat do krabiček, jako něco velmi cenného, aniž bych měla ponětí, co se dá se smůlou dělat.

Před několika lety jsem celé léto trávila na chalupě v Kytíně a Vojta přinesl z lesa plný košík smůly. Oba jsme měli velkou radost – ale co s ní? Šup s ní do kamen, aby krásné provoněla celou chaloupku! A tak jsme provoňovali…

Během nedělního výletu jsme scházely s kamarádkou Polífkou sráz a opíraly se o strom, který byl opsypaný ostrůvky uschlé smůly. Obě jsme ji začaly sbírat a ládovat do kapes. Hned navečer jsem si dala nalezenou smůlu do kadidelnice a rozvoněla celý byt. Zalitovala jsem, že jsem si smůly nepřinesla trochu více. Vůně byla nádherná. Uzemňující, nasládlá a zároveň pročisťující.

Díky lese, díky strome!

Co ta smůla vlastně je?

Je to pryskyřice, která koluje v některých rosltinách a hlavně jehličnanech. Stromy mají v kůře pryskyřičné kanálky a ty chrání strom při poranění nebo napadení hmyzem. Proto je moc důležité brát smůlu tuhou, která sama odpadává. To je znamení, že už je strom doléčen!!!

Na vykuřování můžete použít samotnou pryskyřici nebo ji namíchat se sušenými květy a bylinkama.

The post Smůla a nebo štěstí? Aneb proč sbírat pryskyřice stromů… appeared first on Kosmetika hrou.

Po celý rok se sbíraly byliny a odřezky stromů, které se daly do lahve a během Vánoc se směs házela na kamna. V purpuře byly typické středoevropské byliny, které můžeme najít na loukách a stráních.

Vymyslela jsem si, že budu do své purpurové láhve přidávat byliny, jehličí, květy i kousky dřev a do sešitu budu zaznamenávat kdy a kde jsem je sebrala a jaké mají „poselství“.

Na konci roku začnu purpurou vykuřovat a projdu si všechny hezké události, které jsem zaznamenala ve svém sešitě. Většinou sbírám byliny na výletech nebo při návštěvách rodiny.

Připojte se  a vytvořte si vlastní rodinnou purpuru 🙂

Řebříček:

• používá se k zaříkání lásky
• přidává se i do svatebních kyticí, za každý snítek 7 let štěstí
• ve stare Číně se pomocí hřebíčku věštila budoucnost

Růže:

• symbol lásky, vášně a blahobytu
• otevírá srdeční čakru
• je účinná proti zlobě a žárlivosti
• uvolňuje a vyjasňuje náladu

Pivoňka:

• upevňuje zdraví
• odhání zlé duchy

Lavandin:

• má čistící schopnosti
• zklidňuje
• ochlazuje

Třezalka:

• síla, ochrana a zdraví
• bylina neobyčejné síly
• proti všem zlým kouzlům a okouzlením láskou
• při narození dítěte se zapálila třezalka, aby ho ochránila před kouzly…

Vlčí mák:

• láska
• spánek
• peníze
• plození
• symbol spánku i smrti – obětina smrti

The post Vánoční purpura – můj rituál tohoto roku appeared first on Kosmetika hrou.

Když jsem zavítala ke Katce na aroma masáž, tak namíchala božskou směs na vykuřování a to už byl jen krůček k sestavení našeho kurzu Základy domácího vykuřování a výroba vykuřovacího svazku.

A tady máte rozhovor, abyste se s námi naladily a na vykuřovací večer dorazily 🙂

K čemu všemu jsou vykuřovadla a jaké mají účinky?
Prostě na všechno! Ale ne všechna. Chce to aspoň základní znalost účinků. Zjednodušeně se dá obrovské množství druhů rozdělit na účinné k očistě, pro zdraví, ke zklidnění či povzbuzení, afrodiziakální a různé rituální. Můžeme si také vybrat rozdělení místopisné, podle oblastí tradičního použití. Nebo historické… A taky podle materiálu – pryskyřice, dřeva, byliny.

Jak často doma vykuřovat?
Jak je libo. Klidně každý den. Ale spíš záleží, jak to má kdo rád. Já určitě doporučuji vyčistit prostory nové – třeba byt či dům, kam se stěhujeme. A pak takové, kde došlo k nějakým „nepříjemnostem“, což může každý vnímat po svém, mám na mysli hádky, rozchody, úmrtí apod. No a jsou místa, kde cítíme nějakou těžkost, prostě nám tam není dobře, i když by třeba být mělo. Zkuste je vykouřit! 🙂
Pokud je někdo zvyklí pálit doma denně vonné tyčinky, ani každodenní vykuřování mu nebude dělat problém. A když někdo při zapálení vánočního františka jednou ročně vyskakuje jako čertík z krabičky, pro toho asi vykuřování úplně nebude… Ale zas by mohl být nadšen z vykuřovací pícky, na té se jen jemně odpařují vonné látky z rostlinného materiálu a kouř prakticky nevzniká žádný.

Jsou nějaká nejtypičtější vykuřovadla?
Určitě kadidla. Ta zná každý, v bibli se o téhle pryskyřici mluví na 22 místech. Jejím velkým benefitem je (kromě krásné čisté vůně) mnohovrstevné působení na lidský organismus i okolní prostor.
A pak záleží na místě světa, kde se zrovna nacházíte. Tady u nás ve středu Evropy je to určitě jalovec, rozmarýn a šalvěj.

Mohou se míchat ve směsích?
Určitě. Historie je plná různých vykuřovacích směsí. Ta nejznámější je asi směs pálená v katolických kostelích. Což není čisté kadidlo, i když je tak nazýváno, ale zpravidla směs kadidla, myrhy a mastixu. Hodně známá je i staroegyptská směs Kyphi nalezené v pyramidách a hojně zmiňovaná v historických textech. Ale i naše tradiční purpura je vlastně vykuřovací směsí. Budu o tom mluvit na workshopu…

Co je k tomu potřeba?
Záleží co chcete pálit. Jiný přístup potřebují pryskyřice, jiný byliny. Je to trochu alchymie najít ten správný. Ale s trochou zkušeností to zvládne každý. Doporučuju zkusit na začátek něco a postupně svůj vykuřovací arzenál doplňovat.
Seznam by mohl vypadat takto: kadidelnice, uhlíky, mořský písek, vykuřovací pícka, čajová svíčka atd…

The post Rozhovor s mojí guru Katkou Polívkovou o vykuřování appeared first on Kosmetika hrou.